|
Hvězdná brána
Hvězdná brána je zařízení schopné přepravit lidi, věci a cokoliv jiného přes celou galaxii i mimo ni. Jedná se o technologii rasy známé jako Antikové.
Hvězdná brána je vyrobena ze zvláštního prvku, který se nazývá naquadah [nakadach]. Ten dokáže absorbovat energii v mnoha formách - elektrickou, tepelnou, jadernou, solární. Brána je velký šedivý kruh o průměru 6-ti metrů. Skládá se ze dvou kruhů. Vnější kruh je nepohyblivý a je na něm rozmístěno 9 zámků (chevronů) (viz obr. 1). Vnitřní kruh je otáčivý a je na něm vyryto 39 symbolů. 38 symbolů označuje hvězdné konstelace a 39. symbol je u každé brány jiný.Tento symbol označuje výchozí místo, tedy planetu, ze které cestujeme.
K cestování na jinou planetu je zapotřebí adresa planety, která se skládá ze sedmi symbolů. Šest symbolů určuje polohu planety ve vesmíru a poslední symbol určuje výchozí místo (viz obr. 2). Tuto adresu je třeba zadat na bráně. K tomu slouží zařízení zvané Ovládací panel (anglicky: DHD – Dial Home Device) , který se nachází u každé brány. Když na Ovládacím panelu stisknete první symbol začne se otáčet vnitřní kruh, (Platí to pouze v případě že je rezerva energie dostatečná.) první symbol zapadne do hlavního zámku a rozsvítí se první zámek. Když rezerva energie není dostatečná, rozsvítí se zámek přímo po stisknutí 1. symbolu. Takhle to pokračuje až do zadání sedmého symbolu. Když tento poslední symbol zapadne, znamená to že brána na druhé straně je přístupná, po stisknutí červeného tlačítka dojde k výboji neutrinové energie a vytvoří se stabilní červí díra tvořena kvantovými částicemi mezi oběma branami, která může zůstat otevřená maximálně 38 minut.
Bránou se dá cestovat jednosměrně, pouze rádiové vlny mohou cestovat obousměrně. Aby se mohl nějaký objekt přesunout na jinou planetu, musí projít horizontem událostí. Jakmile projde, paměťové kristaly v bráně si zapamatují jeho původní podobu a tuto informaci odešle k druhé bráně ještě dřív než tam daný objekt dorazí, který byl při vstupu do brány molekulárně rozložen a poslán k druhé bráně. Při výstupu druhou bránou bude znovu složen do původní podoby.
Ovládací panel (DHD – Dial Home Device)
DHD se nachází skoro u každé brány. Nachází se zde ve dvou kruzích stejné symboly jako na bráně. Uprostřed je velké červené tlačítko, které v sobě schovává krystal, který bráně dodává dostatečnou energii. Když se tento zdroj vybije, musí se nahradit jiným zdrojem a adresa se zadat manuálně (kruhem se musí točit ručně). Ovládací ještě panel obsahuje tisíce ochraných protokolů, které zamezují otevření červí díry, když jí v cestě stojí třeba slunce, asteroid, měsíc adt.
Cesta do jiné galaxie
Když se cestuje do jiné galaxie, adresa se neskládá ze sedmi symbolů, ale z osmi. 6+1+1. šest symbolů k určení planety ve vesmíru, jeden symbol jako směrový bod a jeden symbol jako výchozí bod. Adresa s osmi symboly se musí zadat manuálně, nebo se do Ovládacího panelu musí vložit speciální krystal, který dovoluje zapadnutí osmého zámku. K této cestě (do jiné galaxie) je zapotřebí ještě hodně energie, kterou DHD nemá. Např. ZPM (Zero point modul - Modul nulového bodu).
Černé a červí díry
Když se řekne červí díra představí se vám buď prožrané jablko, či švestka, nebo si představíte modrou díru v kruhu. Jako další budou následovat hadi, co někomu lezou z břicha, kovový pavoučci, jak jen jim to tam říkali?, lidi, co z ostatních sají život a mají divný slizký vousy a když se doberete ještě dál, tak si možná vzpomenete i na díl Stargate, ve kterém se skrz červí díru šířila černá díra. Takže vlastně co je co?
Černá díra
Černá díra je astronomický úkaz. Je to v podstatě jeden jediný atom, či částice s tak obrovskou přitažlivou silou, že jí nepřekoná ani světlo. Prostě a jednoduše pohlcuje a deformuje prostor i čas a veškeré atomy a částice, co jí přijdou do cesty. Pro představu. Kdybyste do ní spadli, tak vás bude neustále natahovat, i když vy budete stále naživu. Trošku nechutný, co?
Červí díra
Oproti tomu, červí díra prostorem a časem prochází, takže je teoreticky možné cestovat jí z jednoho konce galaxie na druhý s minimálním časovým rozdílem. Plus mínus nějaká desetina sekundy. Po vstupu do horizontu událostí, kterým červí díra prochází se rozložíte na částice a po výstupu z ní vás zase složí. Něco, jako puzle.
Hyperprostor
Tak, probrali jsme červi a černotu z velice, velice, velice obecného hlediska. Další možností cestování v SG je hyperprostor, kterým cestují lodě. Je to v podstatně N- nerozměrný prostor. Lze do něj vstoupit energetickým výbojem – otevřením hyperprostorového okna. Po jeho otevření se loď z našeho vesmíru, rozměru a času přesune do jiného – nadrozměru- kde se může pohybovat daleko větší rychlostí, než světlo. A tak podstatě v našem vesmíru zmizí, objeví se v jiném a po výstupu z hyperprostoru se zase vrátí do toho našeho. O pár hodin později a spousty světelných let daleko od místa, ve kterém zmizela. Hyperprostor ale není spojitý, jako třeba červí díra, ale lodě se v něm pohybují pomocí skoků.
Rozdíl mezi hyperostorem a červí dírou
Rozdíl mezi červí dírou a hyperprostorem je tedy ten, že červí díra má nenulovou délku – cestování v ní nezabere prakticky žádný čas. Kdyžto při cestování hyperprostorem vám čas normálně ubíhá a také jste „v celku“ a ne rozděleni na částice, jako v červí díře. Nejpodstatnějším rozdílem ale asi je, že k cestování hyperprostorem potřebujete pevné souřadnice. Výchozí bod a místo určení. Kdyžto při cestování červí dírou potřebujete jen výchozí bod. Místo určení je tak trochu záhada. Nikdy nevíte, kde se objevíte (z vědeckého hlediska). V SG se dá vypočítat pomocí hvězd, kde se ocitnete. Takže prostě a jednoduše, červí díra si najde cestu prostorem i časem a tudíž je možné, že se objevíte v podstatě kdekoliv a kdykoliv. Klidně i o sto let dřív a v jiné realitě. Ale o těch zase někdy jindy.
Autory článků jsou: Nattie, Gootter
Autorem grafiky je: kajobert
|
jen totálně přirození a nenuceně. Budeme muset počkat.
